Už jsem měla několikrát to štěstí vidět volavku, čápa či nějakou "kachnu" ulovit rybu, hada nebo žábu. Vždy je u toho dost pohybu a já nejsem schopna vytvořit slušné záběry. Tentokrát jsem usoudila, že by to i "šlo", tak si dovoluji prezentovat potápku s právě ulovenou snídani. Má můj obdiv!! Jak pozná, že může rybu polknout a nemusí ji trhat na kusy? Příroda je dokonalá.
Polák velký, rákosník, zrzohlávka rudozobá, kopřivka obecná, potápka malá, kachna divoká
Novogotická kaple z poloviny 19. století, která byla určena pro Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské (sestry Německého řádu). Původní kaple byla součástí klášterního komplexu. Jako jedna z mála kaplí má tato i varhany. V kapli je křídlový deskový oltář z 15. století od Jana Hennekena van Wouvere. V osmdesátých létech minulého století měla být kaple zlikvidována, naštěstí se tak nestalo.
Dva měsíce si stěžuji, že nemohu pořádně vyrazit ven a lovit světové snímky z přírody a pak zjistím, že i ten posed u okna může poskytnout super podívanou!!!! Vyrazím ráno na potřebné pochůzky a snažím se, aby mě nezastihl na zpáteční cestě déšť. "Dofuním" k PC u okna a hned zaregistruji nezvyklý rachot - vykouknu a tam hejno mlynaříků!! Usadili se na nejbližší větvi před mým oknem a vykřikovali na rodiče, že mají hlad. Byli tak blízko, že jsem měla problém sériovým snímáním zaostřit a vyfotit. Bála jsem se pohybovat, protože rodiče byli ve střehu a každou chvíli po mně pokukovali a přemýšleli, zda se mají přiblížit. Řev malých je nakonec donutil. Před časem jsem litovala sýkorky, jaký to mají život, nakrmit 4 mláďata. Těch mlynaříků bylo minimálně 10!!!
Uživit 4 malé sýkorky není pro jejich rodiče žádná sranda!! Pozorovala jsem je asi 10 minut a sýkorčí rodiče mají můj obdiv. Mláďata jsou už dost velká a čilá, dokonce se už i trochu starají o vlastní potravu - oždibují mladé lístky na stromě, ozobávají větve - přesto se stále dožadují krmení od rodičů. Ti aktivnější potomci okamžitě letí za rodiči, když vidí, že dosedli na větev a "přemýšlejí" koho nakrmit dřív, když pípají všichni. Pro mě to byla zajímavá podívaná, pro sýkorky perný den. - V tomto raném stadiu je peří mladých sýkorek pouze v bílošedém zabarvení, žlutá zatím chybí. Stačily však 4 dny a už měli jemně žluté peří!!!
Zachytila jsem pohledem volavku, jak přistává na stromě. Domnívala jsem se, že tam má hnízdo. Neměla, ale ulamovala suché březové větvičky, se kterými odletěla za lesík. Asi tam stavěla hnízdo.
Při této příležitosti jsem také fotila vzdálenou rákosinu a hledala objektivem hnízdící labuť. Teprve doma jsem zjistila, že malý kousek od hnízda labutě je další hnízdo a to od motáka pochopa (v dané chvíli dokonce seděl na hnízdě!!!!). Udělalo mi to radost, ale fotky asi nebudou, je to hodně daleko pro můj foťák. Jen jsem si říkala, že moták má potravu hned vedle a že mnoho mladých v okolí nepřežije.
