Když fotím v místech, kde je více lidí, připadám si dost nepatřičně. Každý v ruce malou "destičku" a cvaká a já "krabici" na krku. Tentokrát se mi stal opak - ve voliéře v ZOO hledím na ptáky, které bych mohla vyfotit a najednou přede mnou dva statní sympatičtí mládenci. Hezké mladé muže jsem už viděla, ale ty jejich půlmetrové "kanóny" na krku takhle zblízka ještě ne. Vyděšeně hledím na ně, pak na ten svůj foťák a zase na ně, až se "kluci" museli smát. Je to však marné, já bych něco takového stejně neunesla. Doma jsem pak byla ráda, že i ten "můj" kystráček či medosavka nejsou tak úplně marní.
2 komentáře:
Fotografie jsou nádherné.To já nemám ani s větším objektivem,ale u mě jsou problém ruce.Také si všímám,když je někde více lidí,že už skoro nikdo nefotí foťákem.Manžel má novější mobil jak já a má někdy lepší fotky z něho,jak já z foťáku.Zrovna včera.On ty foťáky nikdo nechce,nabízela jsem i rodině.Hezký den
děkuji, máš pravdu, i rodina mi říká - koupíme ti chytrý mobil, ale já jsem konzervativní typ, já to nechci, tak nosím kilový foťák ...
Okomentovat